Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výživa a zdraví - úvod

18. 9. 2015

MVDr. Pavel Sedláček

zveřejněno v KONĚ č.6/2005 s.15, č.1/2006 s.21, č.2/2006 s.15

Nejen láska prochází žaludkem, ale také výkonnost sportovce je závislá na jeho výživě. U koní stejně jako u lidí. Chyby výživy se nám (především jsou-li dlouhodobé) projeví nejrůznějšími příznaky.Sem patří mimo jiné i nervozita koně nebo zvýšené napětí hřbetních svalů a jejich citlivost.

Pro život koně je mimo dýchání a příjmu vody nejdůležitější příjem živin. Význam tohoto příjmu je větší než si často uvědomujeme. Chybějící živiny nutí organismus sáhnout do vlastních rezerv (pokud jsou). A každá taková další nedostatečnost má následné zdravotní poruchy. l když je v tom okamžiku ani nepozorujeme. Klasickým příkladem jsou onemocnění kostry jako např.rachitis nebo nedostatečný vývin svalů při nedostatečném zásobení těla bílkovinami. Stejně tak nadměrný přísun některého z výživových elementů není pro organismus bez problémů . Ve většině případů při překrmování dochází minimálně ke stejným škodám jako při nedostatečném přísunu potravy. Např. příliš energie způsobuje tloustnutí, příliš bílkovin škodí játrům a ledvinám. Nadbytek některých mineráIií blokuje příjem jiných, nevyrovnanost příjmu stopových prvků vede např. ke křehkosti a lámavosti cév. 

Každý organismus má individuální nároky na výživu, ale nejen podle jeho zatížení. Ale i podle individua jako takového. Při naprosto stejné výživě i zatížení mohou mít různí koně různý výkon nebo různé zdravotní problémy. Protože tak, jak se koně individuálně liší, tak se liší jejich vnitřní orgány, jejich funkce i výměna látková. Samozřejmě zásadní funkce orgánů i výměna látková jsou stejné, ale drobné rozdíly mění náš pohled i pocit zvenku. Vysvětlení spočívá v rychlosti a intenzitě reakce na formu výživy. Zatímco organismus jednoho koně na určitou výživu reaguje bezproblémově, jiný reaguje velkými poruchami v připravenosti k výkonu.

img_3709.jpgV podstatě lze pro ilustraci přirovnat organismus koně k autu. Oboje funguje jako podobný mechanismus. Chemická reakce se mění na mechanickou. U obou se jedná o spalovací proces. Při správné funkci u obého vzniká teplo. A chlazení je vodou nebo vzduchem. Rozdíl je v tom, že organismus koně je schopen okamžitě další výkonnosti tzv. nad normu. Kůň řídí vlastní ,,karburátor', tj. připravenost k výkonu sám. Podle úrovně výkonu používá levnější ,,naftu " tj. tělesný tuk nebo,,superbenzín " tj. svalový glykogen. Stejně tak automaticky v průběhu výkonu nastaví potřebné množství kyslíku ke spalování chemických energetických procesů. To znamená, že proces spalování a zdroj chemické energie a její převod na mechanickou je absolutně individuálně regulován. A kůň k tomu využívá tu nejekonomičtější (nejlevnější) možnost regulace. Je to jako by auto ve městě jezdilo na diesel a na dálnici přepnulo na bohatší benzín. Navíc k má nad procesem vlastní inspekční kontrolu a dosazuje v případě poruchy ,,náhradní díly" tj. buňky těla automaticky. O něčem podobném se může majiteli auta jenom zdát. Aby tento zázračný mechanismus ve zdraví fungoval, je nutná denní spotřeba základních živin. 

látka úkol příklad krmiva
bílkoviny tvorba buněk, stavební kameny pro enzymy a hormony soja, sušené mléko
uhlohydráty dodavatelé rychlé energie obilí, melasa
tuky dodavatelé energie pro pomalou energii seno, rostlinný olej, oves
vitaminy imunita, enzymy pro látkovou výměnu, ochranná funkce vit. směsi
minerálie stavební kameny buněk, funkce elektrolytu, ochrana nervů, svalová kontrakce minerální směsi
stopové prvky stavba buněk a enzymů, imunita seno, tráva, obilí
voda transportní médium, regulace tělesné teploty pitná voda, zelené krmení

Nadměrné množství bílkovin vs. nervozita koně

Nutnost zajištění dostatečného množství uhlohydrátů pro dynamickou svalovou práci vede ale také často k nadměrnému zásobení organizmu bílkovinami. Např. obilí obsahuje mimo uhlohydrátů i velké množství bílkovin, především v části klíčků. A tak ve většině případů způsobuje zvýšenou dráždivost a nervozitu koní nadměrný příjem bílkovin. Psychologické pozadí těchto příčin je možno vysvětlit zcela jednoduchou biochemickou reakcí. Nadměrné množství přijatých bílkovin v krmné dávce musí být organizmem zpracováno. To je prováděno v tenkém střevě rozštěpením na stavební kameny bílkovin, na aminokyseliny. V procesu štěpení vzniká čpavek. Ten, zvláště ve větších koncentracích je silným buněčným jedem (analogie v ovzduší málo větraných stájí). Čpavek musí být co nejrychleji převeden organizmem na nejedovatou látku a přes ledviny jako moč odtransportován. Tuto transformaci jedu na látku tělu neškodnou provádějí játra ,ale při velké spotřebě energie.


img_8059.jpgA tak bílkovinami překrmovaní koně často projevují příznaky počínající intoxikace čpavkem jako tzv. " neklidné nohy' (kůň nevydrží klidně stát), nervozitu a zvýšenou dráždivostí (zvláště nervové buňky jsou přecitlivělé na čpavek). Současně takoví koně přes velké krmné dávky zůstávají někdy až hubení. Příčina je v tom, že odbourání čpavku v játrech je energeticky velmi náročné a nezbývá pak energie na svalovou činnost a vlastní tělesnou stavbu. Proto se pak v praxi stává, že jinak kvalitní koně svojí výkonností zklamou tehdy, když jsou před startem nervózní. Příčina však může být i v nás. Jediným řešením může být kontrola krmné dávky a její vyváženost podle zatížení koně.

Další možností, která způsobuje výše uvedené projevy koní, může být nedostatek hořčíku, nebo jeho nevyvážený poměr s vápníkem - vápník i hořčík jsou vstřebávány ve stejném úseku střeva. Nadměrný obsah vápníku v krmné dávce poruší vstřebávání hořčíku, který je pak střevem z těla vyloučen a dochází k jeho nedostatku. Zvláště v případech, kdy hořčíku je v krmné dávce nedostatek. Řešení - kontrola minerálií ve správném poměru.


Další možností příčiny nervozity je nevyváženost v hospodaření s mineráliemi již v krevní tekutině. 

Když energie chybí? 

A jak je to s živostí koně? Pokud vyloučíme onemocnění koně, ať už celkové nebo kulhání z lokálních příčin, může koni energie chybět z různých příčin.

a) Obsah energetické složky v krmné dávce je nedostatečný. Může se to projevit i ztrátou hmotnosti zvířete. Náprava je jednoduchá. Kontrola krmné dávky podle normy a zatížení zvířete a úprava krmné dávky s přihlédnutím k tomu, co jsme si výše napsali o překrmování bílkovinami. 

b) Forma energie je pro sportovní výkon nepříliš dobrá. Sem patří koně, kteří přijímají příliš slámy a dostávají relativně málo sena. Kůň se snaží docílit pocitu nasycení. Zvláště koně skokoví reagují velmi rychle výkonnostním výpadkem. Právě dostatečné krmení senem je důležité, protože těkavé mastné kyseliny jsou dlouhodobým zdrojem energie pro buňky. Tyto kyseliny se tvoří ze sena za pomoci symbiotických bakterií v tlustém střevě. Sláma je na výrobu mastných kyselin chudá. Nadměrné krmení slámou poznáme také podle barvy výkalů, které jsou pak u koně hnědožluté.
 

Výživa a souvislosti s problémy hřbetu? 

Problémy hřbetu mohou mít různé příčiny. Abychom mohli určit, že se jedná o problémy způsobené výživou musíme ostatní příčiny vyloučit. Především onemocnění ortopedické zapříčiňující nečistý chod nebo kulhání. Tato onemocnění vyloučíme vyšetřením kostí a kloubů za pomoci nejrůznějších vyšetřovacích metod včetně rentgenu. Pokud jsou tato vyšetření negativní, může se jednat i o ,,problematický hřbet''. Jak k tomu dochází? Tlak nebo bolest v břišní dutině vede většinou k zvýšenému napětí břišních svalů. A protože zvýšené napětí těchto svalů nemá fyziologický tonus (napětí), nemůže se samo uvolnit, pokud problémy v dutině břišní trvají. Do hry vstupuje protihráč : svaly hřbetu, které se jako protipól musí rovněž napnout. Proto koně, kteří mají podprahové zažívací problémy ztuhnou ve hřbetu, často nenechají na sebe bezproblémově nasednout, zadní nohy ztrácejí aktivitu a koně není možno uvolnit. Často je také zpomaleno vyprazdňování střeva nebo trus je vypuzován křečovitě nebo dokonce se slyšitelným hekáním koně. To je ostatně slyšet vždy pokud není hřbet uvolněn. 

Tlusté střevo koně (včetně slepého) zaujímá více než 65% objemu břicha. Tam se také v první řadě tráví v potravě obsažená vláknina a celý proces funguje díky zde přítomným střevním bakteriím a dalším mikroorganismům. V tenkém
střevě dochází k trávení především pomocí enzymů (výživné látky z jadrného krmiva).

Podáme-li koni nadměrné množství jadrného krmiva dochází k překročení kapacitních možností tenkého. střeva a k poruše využití (vstřebávání) látek, které tenké střevo tráví. Část těchto poruch se pak přenáší i do střeva slepého a tlustého. Tak se stává, že část netrávené potravy se přenáší do tlustého střeva (např .zrna ovsa nebo kukuřice) a zůstávají tam ležet. Po čase pak odcházejí nestrávená trusem (zde musíme vyloučit možnost neupraveného chrupu, který tato zrna nerozžvýká). Střevní mikroflóra není na podobné případy připravena a zaměřuje se především na vlákninu. Samozřejmě, že nejlepší vlákninu dodáme koním senem. Ale i seno musíme koni dělit na určité dávky (3-4), aby mikroflóra dokázala potravu zpracovat. Když při stlaní hoblinami krmíme seno jeden krát denně, je to nevhodné, protože kůň seno přijme všechno (i když za delší dobu) a přetěžuje kapacitu tlustého střeva. Množství jadrného krmiv  by pro koně 550 kg živé váhy nemělo překročit 2 kg na jedno krmení (tj. 4 - 6 kg / den). A je také třeba pamatovat na to, že např. různé pelety nebo jinak tvarované přídavky v žaludku zvětšují svůj objem. Takže nezapomeňte, některé problémy hřbetu koně můžete nesprávnou výživou nebo jejím dávkováním způsobit sami.

Okamžité výpadky výkonnosti

Nesprávná výživa má vliv ještě na další reakce organismu. Může to být i okamžitý výpadek nebo snížení výkonnosti nebo některé nepřiměřené až nervózní reakce. Kůň je po předcích zvíře útěkové a pokud je kůň v situaci ve které se necítí dobře, může podle svého reakčního typu reagovat zmatkovitě nebo těkavě.

Jaké jsou některé příčiny těchto neočekávaných reakcí? Organismu koně jsou k dispozici dva zdroje energie. Tzv. krátkodobé, což je krevní glukosa a ve svalech obsažený svalový glykogen. Dlouhodobým zdrojem je pak tělesný tuk a mastné kyseliny vznikající v tlustém střevě. Po odbourání (spotřebování uhlohydrátových rezerv při převažujícím krmení pouze senem není k dispozici již žádná další energie. Seno jako takové je někdy považováno jezdci skokany a militaristy za ,,mrtvý balast", který není nutný krmit, ale opak je pravdou. Seno totiž na sebe váže vodu (1 kg sena asi 2,5 kg vody), která znamená elekrolyt, který je nutný především v létě při vysoké vnější teplotě při zvýšené ztrátě tekutin pocením při výkonu, který touto ztrátou může být silně ovlivněn. Přiměřeně dostatečné zkrmování sena příznivě podporuje reservoár vody a elekrolytů, zajišťuje využití rovnováhy kyselin, podporuje krevní oběh a ještě dlouho po nakrmení dodává tělu při trávení ve střevě v seně obsažené mastné kyseliny jako průběžného dodavatele energie.


Dále přes seno fungující vodní rezerva umožňuje koni při výkonu chladit vlastní svaly. A všechny tělesné pochody jsou limitovány vodou. Voda je také jediným prostředkem, kterým se tělo koně při pocení ochlazuje. Nedostatek rezervní vody způsobuje zahuštění krve a následně nato ztížené zásobení svalů kyslíkem a ztížené vylučování kyseliny mléčné ze svalů (viz.''černé močení neboli myoglobinurie). Naštěstí většinou ještě před fatálním koncem organismus koně řekne ne, protože je interesován ne na vítězství ale na přežití.A proto zdůrazňuji, že u těch nejvýkonnějších sportovních koní je minimální množství sena pro den asi 1,3 - 1,8% tělesné váhy koně. A ještě jeden poznatek: Pokud Váš kůň raději než seno žere slámu není to tím, že seno nepotřebuje, ale tím, že pravděpodobně překrmujete jádrem, tj. bílkovinami a kůň při zmíněném pH ve střevě používá automaticky slámu jako tzv. nárazník k vyrovnání střevního prostředí.