Jdi na obsah Jdi na menu
 


Příčiny onemocnění koní - nedostatečná zoohygiena

MVDr. Pavel Sedláček

zveřejněno v KONĚ č. 3/2006 s.21

Zoohygiena ( z řečtiny nauka o zdraví) je odvětví medicíny, které se zabývá udržením a podporou zdraví. Ještě před 100 lety znalosti o souvislostech vzniku onemocnění a hygienickými opatřeními, zvláště u zvířat byly málo v pozornosti. 

U chovatelů často dosud přetrvávají nejasné představy o tom, jak mnoho můžeme zatížit obranný systém koně. Mnohá onemocnění mají plíživý počátek a na první pohled nejsou příliš nápadná. První příznaky celkového začervení, alergie nebo i některých infekčních chorob se neprojevují ze dne na den. Přehlédnutí prvních příznaků, nepozornost, ale i prostá neznalost jsou slabinami především začínajících chovatelů. A nejen těch. Zažívací potíže, kopytní nebo kožní změny, výpadek výkonnosti, ztráta kondice, psychické změny nebo zvýšená teplota, jsou další nenápadné příznaky. Koně se neradi ve stáji válí v nadměrně mokré a zahnojené podestýlce a pokud to dělají, může to být jeden z příznaků , že něco není v pořádku. Pokud je kůň zjevně nemocný jeho léčba není žádný problém, protože je široká škála léků.  Přípravky na odčervení, antibiotika, sulfonamidy, očkovací látky. Ale k nim patří ještě něco. Zoohygiena prostředí chovu posiluje přirozený obranný systém. Téměř všudypřítomné bakterie a viry na organismus působí a tím při vhodných zoohygienických podmínkách ,,trénují" obranný systém. Zda dojde k onemocnění a jak závažnému, záleží na různých faktorech.


Divocí koně jsou vybaveni silným obranným mechanismem. Také bez zvláštních zoohygienických opatření a chovatelských zásahů v přírodě přežívají ve zdraví. ,,Stájoví" koně jsou oproti tomu vystaveni problémům stájových podmínek a nejsou na ty nejhorší dostatečně připraveni.

Kolik čistoty a jak máme použít zoogyhienické metody závisí v prvé řadě na způsobu ustájení, přirozenosti krmení, stáří, použití a stavu koní. Platí, že přiměřený způsob chovu znamená zdravé koně. Přiměřený způsob znamená - krmení plodinami přírodními nebo jim blízkými, prostorné, světlé a vzdušné ustájení, homogenní skupinu koní (pr.stejně stará hříbata), bezstresové zacházení s koňmi známými osobami. Za těchto podmínek fungují termoregulace, výměna látková, oběhový systém, funkce sliznic. Koně jsou dobře připraveni na změny a poruchy životního prostředí. 

Jinak jsou na tom koně celodenně uzavření v boxech kde se stále mění ,,sousedi",  příliš častá účast na soutěžích, měnící se jezdci a ošetřovatelé. To vše působí na psyché koně a oslabuje obranný systém koně, narušuje zoohygienu stájového prostředí a takoví koně jsou častěji nemocní než koně chovaní ve volných stájích nebo koně, kteří mají možnost se mimo stáj pohybovat v tzv.paddoku.

Ted' jsme si řekli, že k zoogyhieně patří i dobrý psychický stav koně. Kůň má svoji orientaci v prostředí, své základní fyziologické nároky chovu (stájové klima, krmení) a také za ně odevzdává svůj výkon. Nepřirozené, nadměrné výkony opakovaně požadované chovatelem nebo jezdcem, pokud trvají delší dobu, vedou u koně ke stresu. A reakce je stejná jako u všech savců . Stres způsobuje vegetativní i motorické poruchy a oslabuje imunitní systém, který je náchylnější k onemocnění. Nejrůznější alergeny a bakterie, které nebyly nebezpečné normálnímu zdravému koni se stávají stresem oslabenému koni a jeho imunitnímu systému nebezpečné.
 

barn-021.jpg

490110-20150416_otjbarn_011-1024x683.jpg

Zdravý a dobře fungující imunitní systém chrání organismus před nebezpečnými a onemocnění způsobujícími tělu cizími antigeny. K těm počítáme bakterie, viry, plísně, zárodky fekální, hnisavé procesy nebo i oblé červy. Prach a jiná nečistota ve stáji může tento citlivý obranný systém narušit, a tím poskytnout výše jmenovaným antigenům volné pole působnosti. 

Koně mají přirozené bariéry, které chrání organismus před cizorodými antigeny. Tak především kůže jako vnější bariéra chrání organismus před hrubým napadením. Ještě důležitější bariérou jsou hlenovité sekrety sliznic, ať už v dýchacím nebo zažívacím aparátu.  Stejně tak enzymy ve spolupráci se symbiotickými bakteriemi. Ty zabraňují uvedeným alergenům, především bakteriím a virům proniknout do těla.

Špatné zoohygienické podmínky včetně stresu tedy umožňují při oslabení
imunitního systému normálně ne nebezpečným bakteriím event.virům větší virulenci a to je už nebezpečné.

Nehygienické podmínky zhoršují mnohé choroby velmi výrazně. Například zápal plic, který nikdy nevzniká prochladnutím organizmu. Příčina je vždycky virová. Ať už se jedná o viry chřipky, pleuropneumonitis, arteritis nebo infekci Herpesvirů. Tato příčina vede k zánětu povrchových vrstev sliznice průdušinek a plicních sklípků,zvětšení množství průduškového hlenu. Tak to probíhá u koní
neočkovaných proti virovým infekcím. U koní očkovaných (vakcinovaných) dochází při infekci virem k příznakům téměř neznatelným, se kterými se organizmus vypořádá bez následků . K této základní infekci, která je větším nebo menším stresorem, se při špatných zoohygienických podmínkách přidá infekce bakterií. Streptokoky, Staphylokoky nebo i jiné mikroorganismy (i plísně) jsou vdechnuty v nevhodném prostředí a způsobí takzvanou druhotnou (sekundární) infekci. Nyní už musíme nasadit antibiotika (přesně určená podle účinků na půdách z výtěru dýchacích orgánů), která bychom u virových infekcí používali zcela zbytečně. Sekundární infekce veterináři velmi zkomplikuje léčení a může přejít po několika dnech až týdnů k chronickému stavu s trvalými změnami na plicních sklípcích, které ztrácejí svoji pružnost. Kůň se stává dušným, protože mu chybí dostatek kyslíku pro zásobování organizmu. A dochází ke škodám na dalších orgánech. Antibiotika pomáhají v první fázi, ale jen pokud veterinář nechal udělat citlivost. Ze skupiny Tetracyklin nemůžeme použít žádný, protože mají negativní vedlejší účinky na tlusté střevo. A opakovaným dýcháním koně v zamořeném, nehygienickém prostředí dochází stále k posilování činku čerstvě nadýchanými bakteriemi. To je jeden z příkladů, jak se špatná zoohygiena podepisuje na zdravotním stavu našich koní.


A tak předkládám koňské veřejnosti jakési zoohygienické desatero

1) Důležitější než vybavení koně a nablýskané boty je čistá a prostorná stáj
a v ruce personálu čisticí souprava, dobré vidle a chuť do práce.

2) Žlaby a napáječky alespoň jednou týdně řádně vyčistit a vymýt. Proto jsou nejpraktičtější žlaby kamenné nebo moderní plastové oválné.

3) Alespoň jednou týdně řádně box vyčistit a nezapomenout na kouty boxů. Suchou podestýlku můžeme ještě použít, ale vše ostatní musí ven. 

4) Dvakrát v roce (jaro, podzim) koně odčervit. Přípravky je nutno střídat kvůli event. resistenci parazitů. Tři až čtyři dny po kůře boxy nebo stání totálně vyčistit až na pevnou podlahu.

5) Při této práci chraňte oči a svůj dýchací systém rouškou, protože přece jen se do vzduchu dostane něco prachu. A nezapomeňte na pavučiny.

6) Znovu nezapomeňte na kouty boxů, kde je nejlepší prostředí pro růst plísní a množení bakterií a vajíček červů.

7) Pro vyčištění boxů doporučuji použít podle podlahy i vodu k odloučení pevně
lpějících zbytků hnoje. Nezapomeňte čistou vodou dobře umýt žlaby a napáječky.

8) Pokud používáte na podlahu gumové matrace, je potřeba při tomto velkém úklidu sejmout a z obou stran i pod nimi řádně umýt.

9) Očistit důkladně skříňky ve stáji, stájové nářadí, okna a pracovní pomůcky.

10) Desinfekci mohu jen doporučit, ale je nutná při výměně koní v boxu nebo po jakékoliv nemoci v boxu. Veterinář  Vám nejlépe poradí, jak, použít desinfekční prostředek. Stejný účinek má ale i vápnění boxu

.
A ještě důležitá poznámka. Máme-li koně v padoku nebo na pastvině, máme tam také nádobu na napájení. l tu je nutné alespoň 1x týdně vypustit, vyčistit a vymýt. Zvláště v letních měsících. Velmi rychle se tam množí řasy, sinice a samozřejmě bakterie typu Colo, Salmonela, ale také i plísně. První varovný signál, že jsme to zanedbali, je průjem chovaných koní nebo hříbat. Ale i tak je už vlastně pozdě.